dźěd
dźěd
dźěd (hornjoserbšćina)[wobdźěłać]
substantiw, m[wobdźěłać]
kazus | singular | dual | plural |
---|---|---|---|
nominatiw | dźěd | dźědaj | dźědojo |
genitiw | dźěda | dźědow | dźědow |
datiw | dźědej | dźědomaj | dźědam |
akuzatiw | dźěda | dźědow | dźědow |
instrumental | z(e) dźědom | z(e) dźědomaj | z(e) dźědami |
lokatiw | po dźědu | po dźědomaj | po dźědach |
wokatiw | dźědo | dźědaj | dźědojo |
Wurjekowanje
- IPA: [ʥɪt]
Semantika
Wotwodźene wopřijeća:
- dźědowje, dźěd a babka, dźědźik, dźědźičk, dźědowy, dźědkowy, dźědny, dźědojty, dźědowski, dźědźacy, dźědźinkojty, dźědźisko, dźědojtosć, dźědowizna, dźědowstwo, dźěduš, dźědušk
Přełožki[wobdźěłać]
Referency a dalše informacije