dźělić
Napohlad
dźělić
dźělić(hornjoserbšćina)
[wobdźěłać]| wosoba | singular | dual | plural |
|---|---|---|---|
| 1. | dźělu | dźělimoj | dźělimy |
| 2. | dźěliš | dźělitej (-taj) | dźěliće |
| 3. | dźěli | dźělitej (-taj) | dźěla |
| aspekt | ip |
| transgresiw | dźělo, dźělicy, dźěliwši |
| prezensowy particip | dźělacy |
| preteritowy particip | dźěleny |
| ł-forma | dźělił, dźěliła, dźěliło, dual: dźěliłoj, plural: dźělili (dźěliłe) |
| preteritum | |||
| wosoba | singular | dual | plural |
|---|---|---|---|
| 1. | dźělach | dźělachmoj | dźělachmy |
| 2. | dźěleše | dźěleštej | dźělešće |
| 3. | dźěleše | dźěleštej | dźělachu |
Ortografija
[wobdźěłać]Dźělenje słowow:
dźě-lić
Semantika
[wobdźěłać]Přikłady: