přikrótšować
Napohlad
přikrótšować
přikrótšować(hornjoserbšćina)
[wobdźěłać]wosoba | singular | dual | plural |
---|---|---|---|
1. | přikrótšuju | přikrótšujemoj | přikrótšujemy |
2. | přikrótšuješ | přikrótšujetej (-taj) | přikrótšujeće |
3. | přikrótšuje | přikrótšujetej | přikrótšuja (přikrótšuju) |
aspekt | ip |
transgresiw | přikrótšujo, přikrótšujcy, přikrótšowawši |
prezensowy particip | přikrótšowacy |
preteritowy particip | přikrótšowany |
ł-forma | přikrótšował, přikrótšowała, přikrótšowało, dual: přikrótšowałoj, plural: přikrótšowali (přikrótšowałe) |
werbalny substantiw | přikrótšowanje |
preteritum | |||
wosoba | singular | dual | plural |
---|---|---|---|
1. | přikrótšowach | přikrótšowachmoj | přikrótšowachmy |
2. | přikrótšowaše | přikrótšowaštej | přikrótšowašće |
3. | přikrótšowaše | přikrótšowaštej | přikrótšowachu |
imperatiw | |||
wosoba | singular | dual | plural |
---|---|---|---|
1. | — | přikrótšujmoj | přikrótšujmy |
2. | přikrótšuj | přikrótšujtej (-taj) | přikrótšujće |
3. | přikrótšuj, njech přikrótšuje | přikrótšujtej (-taj) | njech přikrótšuja (přikrótšuju) |
Ortografija
Dźělenje słowow:
při-krót-šo-wać
Wurjekowanje
- IPA: pʃikʀótʃou̯aʧ
Semantika
Woznamy:
- [1] 'Kedźbu! Tute hesło je zarodk. Wone bu awtomatisce z tekstoweho korpusa generowane a njebu hišće kontrolowane. Tež ortografija móže być zestarjena.
Dalše wujasnjenja:
- Imperfektiwne přikrótšowaše je 2x dokładźene, přikrótšowa (móže tež něšto druhe być) 0x.
Synonymy:
- [1] přikrótšić; přikrótšeć; přikušić; přikušeć; přikušować; přitřihać; přitřihować; skrótšić; skrótšeć; skrótšować; krótšić; wobrězać
Přikłady:
- [1] Piła měła so při přikrótšowanju hałzow jenož nałožować, hdźež je nuzna, dokelž wona skoru a drjewo roztorha a přez to ranu powjetša. (Katolski Posoł 1914)
- Naše towarstwowe a zjawne žiwjenjo přikrótšuje bóle a bóle prawo serbskeje rěče. (Katolski Posoł 1914)
- Dźensniše přikrótšowanske naprawy na kulturnym polu wjedu hižo w němskej ludnosći ke kulturnemu wochudnjenju, narodnej mjeńšinje pak hrozy po měnjenju referenta strach podrywanja narodnokulturneje substancy. (Rozhlad 1993)
- Ale hišće słušachu do bytosće, přikrótšujo namaj jězbu k hranicy. (Rozhlad 1992)
- Zawisć a hněw přikrótšujetej žiwjenje, a starosć da dó časa zestarjěć. (Stary zakoń 1973)
- Francoscy železnicarjo wozy železnicow hižo zamkać njebudu łódźniscy tepjerjo nawuknu přesylnu paru w prawym času z kotołow pušćeć, Čłowjek so z mocami přirody zeznaje a je lěpje wužiwać nawuknje,` Tu so Pětr z jednym z najhłownišich prašenjow swojeho časa rozestaji a dóńdźe k prawemu rozsudej Mocy přirody zeznać a je čłowjekej do słužby stajić, to ma być zmysł jeho zaběranja z přirodowědu, Wučer na seminaru je jim to tež rjekł, ale Pětr, měšćan, to z cyłym wědomjom zapřimnył njeje, Přiroda jeho tak wužadowała njeje kaž nětko na wsy, hdźež je jemu tak blisko, zo cyły jeho dźěławy dźeń rjaduje, jemu dźěći ze šule bjerje, čas wučby přikrótšuje a jemu ratarske graty a sudobja do rukow tłóči město šulskich knihow, nětko, hdyž hajnik Wałda jemu do wušow stona: >>Kak baworskej mnišce puć do mojich lěsow zašlahamy? (Kubašec)
- A tole dźěło žadaše sej dźeń a bóle chrobłeho bojownika, zmužite słowo, polemiske pjero, a to wšudźe tam, hdźež přikrótšowaše imperialistiski system prawa serbskeho luda, hdźež spyta ze šowinistiskej šćuwańcu, Serbow šćěpić a zamućeć. (Ćišinski)
- Wona je jeno stajnje swoje prawa a swoje wobsedźeństwa, swobodu a samostatnosć we swojim samsnym polu zakitowała, hdyž so to wot stata přimaše a přikrótšowaše. (Katolski Posoł 1913)
- Wot Serbow a Grichow zbita, wot Rumunow a Turkow přikrótšowana, dyrbi hladać, hdźe wostanje. (Katolski Posoł 1913)
- W nowinach tući nětko žałostnje haruja, a jich přećeljo, swobodomyslni, jim pomhaja swarjeć, zo knježerstwo sejmej prawa přikrótšuje. (Katolski Posoł 1913)
- To smě so jim přiznać a ma so tež hódnoćić bjez wotpohlada a podhlada, zo so na zaslužbach předchadnikow z tym snadź sěšto přikrótšuje. (Rozhlad 1997)
- Tute prawo na wjeselo so bohužel w našim času cyle woteznawa, so wuwjazuje, přikrótšuje, podrywa na tysacore wašnjo. (Katolski Posoł 1911)