demolěrować
Napohlad
demolěrować
demolěrować(hornjoserbšćina)
[wobdźěłać]| wosoba | singular | dual | plural |
|---|---|---|---|
| 1. | demolěruju | demolěrujemoj | demolěrujemy |
| 2. | demolěruješ | demolěrujetej (-taj) | demolěrujeće |
| 3. | demolěruje | demolěrujetej | demolěruja (demolěruju) |
| aspekt | ip |
| transgresiw | demolěrujo, demolěrujcy, demolěrowawši |
| prezensowy particip | demolěrowacy |
| preteritowy particip | demolěrowany |
| ł-forma | demolěrował, demolěrowała, demolěrowało, dual: demolěrowałoj, plural: demolěrowali (demolěrowałe) |
| werbalny substantiw | demolěrowanje |
| preteritum | |||
| wosoba | singular | dual | plural |
|---|---|---|---|
| 1. | demolěrowach | demolěrowachmoj | demolěrowachmy |
| 2. | demolěrowaše | demolěrowaštej | demolěrowašće |
| 3. | demolěrowaše | demolěrowaštej | demolěrowachu |
| imperatiw | |||
| wosoba | singular | dual | plural |
|---|---|---|---|
| 1. | — | demolěrujmoj | demolěrujmy |
| 2. | demolěruj | demolěrujtej (-taj) | demolěrujće |
| 3. | demolěruj, njech demolěruje | demolěrujtej (-taj) | njech demolěruja (demolěruju) |
Ortografija
[wobdźěłać]Dźělenje słowow:
de-mo-lě-ro-wać
Wurjekowanje
[wobdźěłać]- IPA: demɔl'iʀɔu̯aʧ
Semantika
[wobdźěłać]Woznamy:
- [1] 'Kedźbu! Tute hesło je zarodk. Wone bu awtomatisce z tekstoweho korpusa generowane a njebu hišće kontrolowane. Tež ortografija móže być zestarjena.
Dalše wujasnjenja:
- Imperfektiwne demolěrowaše je 1x dokładźene, demolěrowa (móže tež něšto druhe być) 0x.
Synonymy:
- [1] demolować
Přikłady:
- [1] Zo wón wšě kaznje a prawidła, z kotrymiž bě wotrostł, zacpěwaše, zo wón za zwadami a bijeńcami honješe, zo wón druhdy bjez rozuma swoju złósć z rjećaza pušći, płoty torhaše a mašiny, kiž běchu přez nóc wonka wostali, demolěrowaše -- wšo tole skónčnje ničo druhe njebě hač slepy wuraz začuća, zo měł so tutón swět spowalić a potorhać. (Brězan)