mutěrować
mutěrować
mutěrować(hornjoserbšćina)
[wobdźěłać]| wosoba | singular | dual | plural |
|---|---|---|---|
| 1. | mutěruju | mutěrujemoj | mutěrujemy |
| 2. | mutěruješ | mutěrujetej (-taj) | mutěrujeće |
| 3. | mutěruje | mutěrujetej | mutěruja (mutěruju) |
| aspekt | ip |
| transgresiw | mutěrujo, mutěrujcy, mutěrowawši |
| prezensowy particip | mutěrowacy |
| preteritowy particip | mutěrowany |
| ł-forma | mutěrował, mutěrowała, mutěrowało, dual: mutěrowałoj, plural: mutěrowali (mutěrowałe) |
| werbalny substantiw | mutěrowanje |
| preteritum | |||
| wosoba | singular | dual | plural |
|---|---|---|---|
| 1. | mutěrowach | mutěrowachmoj | mutěrowachmy |
| 2. | mutěrowaše | mutěrowaštej | mutěrowašće |
| 3. | mutěrowaše | mutěrowaštej | mutěrowachu |
| imperatiw | |||
| wosoba | singular | dual | plural |
|---|---|---|---|
| 1. | — | mutěrujmoj | mutěrujmy |
| 2. | mutěruj | mutěrujtej (-taj) | mutěrujće |
| 3. | mutěruj, njech mutěruje | mutěrujtej (-taj) | njech mutěruja (mutěruju) |
Ortografija
[wobdźěłać]Dźělenje słowow:
mu-tě-ro-wać
Wurjekowanje
[wobdźěłać]- IPA: mut'iʀɔu̯aʧ
Semantika
[wobdźěłać]Woznamy:
- [1] 'Kedźbu! Tute hesło je zarodk. Wone bu awtomatisce z tekstoweho korpusa generowane a njebu hišće kontrolowane. Tež ortografija móže być zestarjena.
Dalše wujasnjenja:
- Imperfektiwne mutěrowaše je 0x dokładźene, mutěrowa (móže tež něšto druhe być) 0x.
Přikłady:
- [1] Ze swojimi žónskimi hłosami ma najlěpše wuměnjenja, wysoki wuměłski schodźenk docpěć, muske registry, wjetšina hišće mutěruje, su wšak porno tomu rědke. (Rozhlad 1993)
- W instrumentalnym wobłuku na přikład mutěruje, zredukuje so klawěr na akordeon, kiž ma ke kóncej kompozicije njenapadnje zasadźić, kaž to partitura předpisuje. (Rozhlad 1997)