pohosćować

z Wikisłownika

pohosćować

pohosćować(hornjoserbšćina)[wobdźěłać]

werb[wobdźěłać]

wosoba singular dual plural
1. pohosćuju pohosćujemoj pohosćujemy
2. pohosćuješ pohosćujetej (-taj) pohosćujeće
3. pohosćuje pohosćujetej pohosćuja (pohosćuju)
aspekt ip
transgresiw pohosćujo, pohosćujcy, pohosćowawši
prezensowy particip pohosćowacy
preteritowy particip pohosćowany
ł-forma pohosćował, pohosćowała, pohosćowało,
dual: pohosćowałoj, plural: pohosćowali (pohosćowałe)
werbalny substantiw pohosćowanje


preteritum
wosoba singular dual plural
1. pohosćowach pohosćowachmoj pohosćowachmy
2. pohosćowaše pohosćowaštej pohosćowašće
3. pohosćowaše pohosćowaštej pohosćowachu
imperatiw
wosoba singular dual plural
1. pohosćujmoj pohosćujmy
2. pohosćuj pohosćujtej (-taj) pohosćujće
3. pohosćuj, njech pohosćuje pohosćujtej (-taj) njech pohosćuja (pohosćuju)

Ortografija

Dźělenje słowow: po-ho-sćo-wać

Wurjekowanje

IPA: pohɔsʧou̯aʧ

Semantika

Woznamy:

[1] 'Kedźbu! Tute hesło je zarodk. Wone bu awtomatisce z tekstoweho korpusa generowane a njebu hišće kontrolowane. Tež ortografija móže być zestarjena.

Dalše wujasnjenja:

Imperfektiwne pohosćowaše je 0x dokładźene, pohosćowa (móže tež něšto druhe być) 0x.

Synonymy:

[1] pohosćić; pohosćeć

Přikłady:

[1] Nadarjeni wuměłcy, synojo dźěławeho ludu, su tute dźěła tworili, zo bychu je za hubjenu zapłatu, hustodosć jenož za pohosćowanje, podawali knjezam a mócnarjam. (Njechorński)
dźě tu młoda žona, dźowka z nahladneho měšćanskeho domu, kotrejž Krujacowa rady pokaza, zo je sama pola něhdyšeje Hrodźišćanskeje fararki w dobrej wučbje była a tež swoju dźowku tak we wobchadnych wašnjach pohosćowanja wukubłała, >>Čehodla nož knjez farar stajnje serbsce rěči, kaž by tu młodeje mandźelskeje z němskeje měšćanskeje swójby při sebi njeměł<<, sej Marja mysleše, a zdaše so jej to njezdwórliwe a 89 njeskedźbliwe wot tajkeho zdźěłaneho muza, >>Hdyž je sej hižo Němcowku wuzwolił, dyrbi tola tež na nju dźiwać<<, sej rjekny. (Kubašec)
Bórze so tež z posleńcu tón a tamny z bliskich susodow přikradny, mjelčo a strachoćiwje so najprjedy jenož w kuchni přizjewiwši, zo by zhonił, kak so choremu wjedźe, Mać pak durje wottamknyła a w chěži zaswěćiła, wozjewjejo z tym nimoducym, zo so tu korčmarske pohosćowanje zaso započnje, jeli by so něchtó před mokrym wjedrom wuchować chcył, Zwónčk nad durjemi zaso tak stajiła, zo zazwonjo wopyt přizjewi, hdyžkuli so durje wočinichu, W Koporcach so Pětrowi přećeljo stróžichu, hdyž wo jeho wotjězdźe zhonichu. (Kubašec)
Předarniwje pohosćowała? (Kubašec)
Wotnětka młynkecy Pumpota z chlěbom a dobrej butru a tež lěpšim palencom pohosćowachu, kaž často k nim přichadźeše. (Serbske powěsće 2003)


Přełožki[wobdźěłać]