iritěrować

z Wikisłownika
Zur Navigation springen Zur Suche springen

iritěrować

iritěrować(hornjoserbšćina)[wobdźěłać]

werb[wobdźěłać]

wosoba singular dual plural
1. iritěruju iritěrujemoj iritěrujemy
2. iritěruješ iritěrujetej (-taj) iritěrujeće
3. iritěruje iritěrujetej iritěruja (iritěruju)
aspekt ip
transgresiw iritěrujo, iritěrujcy, iritěrowawši
prezensowy particip iritěrowacy
preteritowy particip iritěrowany
ł-forma iritěrował, iritěrowała, iritěrowało,
dual: iritěrowałoj, plural: iritěrowali (iritěrowałe)
werbalny substantiw iritěrowanje


preteritum
wosoba singular dual plural
1. iritěrowach iritěrowachmoj iritěrowachmy
2. iritěrowaše iritěrowaštej iritěrowašće
3. iritěrowaše iritěrowaštej iritěrowachu
imperatiw
wosoba singular dual plural
1. iritěrujmoj iritěrujmy
2. iritěruj iritěrujtej (-taj) iritěrujće
3. iritěruj, njech iritěruje iritěrujtej (-taj) njech iritěruja (iritěruju)

Ortografija

Dźělenje słowow: i-ri-tě-ro-wać

Wurjekowanje

IPA: iʀit'iʀɔu̯aʧ

Semantika

Woznamy:

[1] 'Kedźbu! Tute hesło je zarodk. Wone bu awtomatisce z tekstoweho korpusa generowane a njebu hišće kontrolowane. Tež ortografija móže być zestarjena.

Dalše wujasnjenja:

Imperfektiwne iritěrowaše je 2x dokładźene, iritěrowa (móže tež něšto druhe być) 0x.

Přikłady:

[1] Na spočatku je puć chětro wuski, chětro runy, chětro sturny, runosměrny a sam sebi zadźěwaš wobliwowanja, kotrež wot wonka přińdu, dokelž móža iritěrowace być. (Rozhlad 1996)
To Hartunga iritěrowaše a jemu derje myslić njeda. (Brězan)
Štož mje najbóle iritěrowaše to, zo wón list dospołnje w němčinje napisał, samo swoje mjeno. (Rozhlad 1992)


Přełožki[wobdźěłać]